Včely zátkují plástve v úlech, aby se ochránily před pesticidy, tvrdí vědci

12.01.2012 17:41

Snaží se tak ochránit zbylé části úlu před kontaminovaným pylem. Včely medonosné zavádějí nouzové postupy, aby se ochránily před pesticidy. Přední odborník na tento druh hmyzu tvrdí, že jde o neobvyklý případ pohotového přizpůsobení se přírody lidskému negativnímu působení.

 
Vědci odhalili četné příklady nového úkazu – včely zátkují (uzavírají) buňky pláství s pylem, aby je vyřadily z použití a ochránily tak zbytek úlu před jejich obsahem. Pyl uložený v „izolovaných“ buňkách obsahoval zvýšené úrovně pesticidů a jiných nebezpečných chemikálií v porovnání s pylem ze sousedních buněk, který byl včelami normálně používán pro výživu dorostu.
 
„Jde o překvapivou novinku. Znamená to, že včely jsou schopné rozpoznat pesticidy a eliminovat je. Poznají, že něco není v pořádku s pylem a zazátkují ho“, řekl Jeff Pettis, entomolog z amerického Ministerstva zemědělství. „Včely by normálně pyl neizolovaly“.
 
Tento pokus o poslední záchranu se však jeví jako neúspěšný – „izolační chování“ se vyskytuje v mnoha vymírajících úlech, dodává Pettis. „Přítomnost zátkování je nejvýznamnější známkou ztráty včelstva. Jde o obranný mechanismus, který selhal“. Tato včelstva měla pravděpodobně více problémů a jejich úhyn je zapříčiněn více faktory ve spojení s vlivem pesticidů.
 
Včely také zátkují pyl, kontaminovaný látkami, které včelaři používají v boji se škůdci, jako jsou parazitičtí roztoči rodu Varroa, kteří jsou další příčinou obrovského úbytku včelí populace. Tyto látky mohou být škodlivé také pro samotné včely, říká Pettis. „Včelaři – a já jsem jedním z nich, se potřebují podívat do zrcadla a zeptat se, co vlastně dělají. Tyto látky mají na včely jistě nějaký vliv. Jde o to nalézt rovnováhu – když se nepokusíte s parazity bojovat, včely uhynou. Když se vám podaří parazity zdolat, včely budou žít dál, ale s vedlejšími dopady. S tím musíme počítat“.
 
V posledních letech se úbytek včelí populace stal velkým tématem. Syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder – CCD), který byl pojmenován podle nevysvětlitelných úhynů těchto populací, je realitou po celém světě. Vědci tvrdí, že je zde pravděpodobně více příčin vymírání, které se pohybují od zemědělských pesticidů, škůdců včelstev a znečištění až k intenzivnímu zemědělství, které snižuje jejich životní prostor a nahrazuje různorodé zdroje potravy, těmi méně výživnými. Do hry vstupuje také fenomén globalizace, který pomáhá šířit onemocnění včelstev po celém světě. Některé prostředky ochrany, jako je například umisťování včel do tzv. super-úlů, může tyto problémy podle studie Spojených národů spíše prohlubovat (zprávu můžete nalézt na: http://alturl.com/qvjai, pozn. redakce).
 
Snížení počtu opylovačů může mít dalekosáhlé důsledky pro zemědělství, varují vědci.
 
Pesticidy pravděpodobně nejsou hlavní příčinou úmrtí včelstev. Některé pesticidy mohou život včel zlepšovat: po mnoho let nebylo možné včely spatřit v blízkosti bavlníkových plantáží, protože tam bylo používáno velké množství chemikálií. V posledních několika letech se však začaly včely vracet, což je dáváno do spojitosti s náhradou starých chemikálií těmi novějšími – tzv. systémovými.
 
Z výzkumů, které včelař Pettis provedl, vyplývá že včely z oblastí s intenzivním zemědělstvím mají nedostatek výživy, a tak jsou dále ohroženy následnými problémy, jako je infekce střevním parasitem rodu Nosema – původcem nosemózy.
 
Zátkování nevhodného pylu se nejprve věnovala obskurní vědecká zpráva z roku 2009, ale od té doby vědci toto chování pozorovali stále častěji a se stejnými výsledky.
 
Včely normálně z rostlin sbírají látku známou jako propolis, druh lepkavé pryskyřice s přírodním antibakteriálním účinkem. Propolis je používán ke spojování stěn úlů a uzavírání nechtěného nebo nebezpečného obsahu – například myší, které se dostanou dovnitř úlu a uhynou.
 
Včely – stavitelky, které víčkují pyl, se liší od včel – sběraček/létavek, které pyl sbírají z rostlin. Zdá se, že létavky neumí poznat vysoké hodnoty pesticidů v pylu. Ten se však v průběhu uskladnění drobně mění – v případě pylu s pesticidy dochází k menší mikrobiální aktivitě a to nejspíš zahájí proces zazátkování.
 
Jeff Pettis informoval britské poslance o problému snižování včelí populace v londýnském parlamentu a poté vystoupil na setkání evropských včelařů.